Jdi na obsah Jdi na menu
 


vývoj školáka

 

16. VÝVOJ VE ŠKOLNÍM VĚKU

Mladší školní věk

=od 6/7 let do 11/12 let

-Vágnerová rozlišuje: a)raný školní věk

-od 6 do 8/9 let

=změna životního stylu dítěte a adaptace na školu

b)střední školní věk

-od 8/9 do 11/12 let

=příprava na dospívání dítěte a navazování sociálních vztahů

mezi dětmi

-období bývá označováno „věkem střízlivého realismu“ -> dítě je zaměřeno na konkrétní

zkušenost, encyklopedicky

Vývoj hrubé a jemné motoriky

-dítě má motoriku plně rozvinutou, jen se zdokonaluje

-hrubá motorika: pohyby dítěte jsou rychlejší, svalová síla je větší, koordinace celého těla

je lepš í=> zájem dítěte o pohybové a sportovní hry

-jemná motorika: zlepšuje se výkon při kreslení; motorika je propojena se školní výukou

(psaní, kresba aj.)

Kognitivní vývoj podle Piageta

-dítě je zpočátku ještě ve stadiu názorově-intuitivního předoperačního myšlení, postupně

přechází do stadia konkrétních logických operací

-decentrace na úrovni představy=>dítě se ve svém myšlení dokáže odpoutat od zjevných

znaků a osobně atraktivní reality->skutečnost dokáže posuzovat z více hledisek a začíná

uvažovat o vzájemných vztazích mezi objekty

-dítě chápe změnu a stálost objektu (dokáže roztřídit hračky podle více kritérií – podle

barvy, velikosti, tvaru…); chápe zařazení prvku do určité třídy (např. ví, že pojem „bonbon“

je nadřazen „červenému bonbonu“ a „modrému bonbonu“)

-získané vlastnosti dítě dokáže využít ve školních činnostech; období konkrétních operací je

charakteristické pro střední školní věk

-dítě dokáže pracovat i s určitými představami a symboly na základě předchozích konkrétních

zkušeností

Vývoj řeči

-postupně se rozšiřuje slovní zásoba, roste délka a složitost vět

-velká provázanost se školní docházkou

-v 7 letech znají děti průměrně 18-25 tisíc slov, ve 12 letech okolo 26 tis. slov

Emoční vývoj

-na začátku školní docházky se předpokládá schopnost určité seberegulace

-dítě lépe umí vyjadřovat své city nějakým přiměřeným způsobem

Sociální vývoj

-pro dítě je nová role školáka, která je charakteristická tím, že jí dítě získává automaticky

a musí se jí přizpůsobovat

-ve škole se dítě podřizuje určitým normám, ale zároveň je pro něj důležitá ve vztahu

k předurčení k určité profesní roli

-důležitá je i role spolužáka mezi vrstevníky->zvládnutí role je důležité pro vytvoření dalšího

vztahu k druhým lidem, i v budoucích partnerských a pracovních vztazích

- vztah dítěte k učiteli -> vazba má vždy určitou citovou dimenzi (učitel může být náhradním

objektem za rodiče), pro dítě je důležitá pochvala ze strany učitele – učitel může dítě

motivovat k úspěchu, dítě se může s učitelem i identifikovat

-postupně se vztah k učitelům stává neutrální, u dítěte vítězí potřeba vztahu k vrstevníkům ->

hodnocení ze strany vrstevníků se stává důležitým pro sebepoznání dítěte

-rodina dítěte->rodiče naplňují potřebu smysluplného učení => děti chtějí dosáhnout určitého

vzdělání; rodina také naplňuje potřebu jistoty a bezpečí a potřebu seberealizace -> dítě se

identifikuje s rodičem stejného pohlaví

-důležité jsou vztahy se sourozenci -> dítě začíná sourozence vnímat jako stabilní součást

svého života; soužití se sourozencem je typickou sociální zkušeností, je důležitá pro

vytvoření vztahu k ostatním lidem

-pořadí dítěte mezi sourozenci určuje jeho postavení v rodině, dítě ovlivňuje i role

jedináčka“

-heteronomní morálka -> svědomí a mravní jednání dítěte je závislé na příkazech a zákazech

dospělých autorit

-autonomní morálka=vytváření vlastních norem a zásad -> přichází později

Starší školní věk – pubescence

=od 11/12 do 15 let

-mění se zevnějšek dospívajícího, jeho emoční i kognitivní vývoj (období formálních operací)

-tři základní mezníky pubescence: 1)biologický mezník (tělesný vývoj)

2)ukončení povinné školní docházky

3) změny, které v tomto období probíhají

-ztráta všech dřívějších jistot a nová stabilizace

osobnosti pubescenta

-důležitější je závislost na vrstevnických skupinách než na rodině

-na začátku období je ještě rodina důležitá, ale postupně závislost na rodině mizí

Tělesný vývoj

-období sekundární akcerelace -> dospívání probíhá rychleji než v ostatních letech

-mění se tělesná proporce, růst postavy, vytváří se sekundární pohlavní znaky

-růst postavy může být nerovnoměrný, u chlapců dochází k nárůstu svalové hmoty,

u dívek se postava celkově zaobluje

-záleží na tom, zda je jedinec na tělesné změny psychicky připravený, důležitá je

také reakce okolí = jak ostatní lidé změny dospívajícího přijímají a hodnotí

-problémy nastávají, když je tělesný vývoj rychlejší než psychický -> zejm. u dívek to může

způsobovat mentální anorexii

-u chlapců nastává problém, pokud je tělesné dospívání zpomalené, ti dospělejší mají ve

skupině vůdčí roli, ti slabší se naopak mohou stát obětmi agrese

-tělesný zevnějšek nabývá na významu->dospívající se hodně soustřeďují na vlastní oblečení

+ celkovou úpravu

Proměna prožívání pubescenta

-souvisí s tělesnými změnami i psych. vývojem

-na prožívání mají velký vliv tělesné a hormonální změny -> kolísavost emočního ladění,

větší labilita, přecitlivělé reakce, ztráta dřívější jistoty a stability => nejistota, konflikty ve

společnosti a v rodině – dospívající je nejistý, s výkyvy v sebehodnocení (vázané na reakce

okolí) => pubertální vztahovačnost

-nejistota může vyvolávat obranné reakce:

1. mechanismus kyvadla

->dospívající už dosáhl vyšší vývojové úrovně, ale v některých situacích se vrací

k dětskému chování

2. únik do fantazie

=odpoutání se od reality -> ve fantazii dospívající na určité úrovni řeší určité

situace => vyrovnávání se s nejistotou

Identita pubescenta

-rozvoj identity probíhá v závislosti na tělesných změnách

-dospívající hledá nový smysl své existence, usiluje o své sebepoznání, o přesnější poznání

sebe sama -> vymezení identity = to, jaký by chtěl dospívající v budoucnu být

-období formálních logických operací=>myšlení na úrovni dospělého, ale bez dostatku

zkušeností

-pubescent přemýšlí absolutně->zvýšená sebekritičnost i kritika dospělých (pubescent začíná

srovnávat)

-zaměřuje se vlastní pocity, prožitky a myšlenky, zkoumá svůj vnitřní svět

-nedostatek zkušeností vede k tomu, že pubescentovi jeho vlastní myšlenky připadají

jedinečné a myslí si, že mu nikdo nemůže rozumět -> své pocity rozebírá s vrstevníky,

ujasňuje si své myšlenky

-okolí pubescentovi pomáhá v poznávání sebe sama i druhých lidí

-dospívající jsou soutěživí->to, že něco dokážou, jim pomáhá v budování identity =>

sebepojetí pubescenta

-dospívající si vytváří určitý ideál, kým by chtěl být, co by chtěl dělat, ke komu se přiblížit

Kognitivní vývoj podle Piageta

-dospívající se dostává na úroveň formálních logických operací (11-15 let)

-pubescent pracuje s pojmy, které jsou hodně obecné, abstraktní -> již dokáže myslet logicky;

chápe pojmy svoboda, právo, spravedlnost, pravda apod.

-pubescent je schopen vytvářet hypotézy, které nejsou vázané na konkrétní zkušenost,

uvažuje o více alternativách při řešení problému

-dospívající chápe princip logiky bez vazby na konkrétní skutečnost; dokáže přemýšlet

o svém myšlení

Sociální role mezi vrstevníky

-dospívající přijímá nové role, učí se poznávat svět

-sociální role v období pubescence z obecného hlediska:

1. pubescent odmítá podřízenou roli a nadřazenost autorit (rodiče, učitelé), je k nim kritický,

autoritu je schopen přijmout jen když je přesvědčen, že si to zaslouží

2. pubescent má tendenci stát se autoritou, chce se vyrovnat dospělým -> diskutuje s nimi

3. pubescent klade důraz na absolutní spravedlnost a respektování norem (dospělý je také

musí dodržovat)

4. pubescent je méně kritický k vrstevníkům -> pomáhají mu v odpoutání se od rodiny

-vrstevnická skupina=skupina referenční -> dospívající přijímá její hodnoty, normy a ideály

-velká potřeba přátelství=důvěrný vztah vrstevníkem -> potřeba kamaráda stejného pohlaví,

kterému by se svěřil se svými pocity a zkušenostmi a sdílel s ním pocit výlučnosti

Socializace ve škole

-pubescenti často zpochybňují význam školního prospěchu, považují ho za samoúčelný

-nesrozumitelné učivo je odmítáno, protože posiluje nejistotu

-úspěšnost není cílem, ale prostředkem (důležitým při volbě povolání)

-nadřazenost role učitele přestává být akceptována -> hledání autorit mezi vrstevníky

-pubescenti požadují od učitele, aby byl spravedlivý, učitel je akceptován jen když si

to „zaslouží“

Socializace v rodině

-proměna rodinných vztahů -> dítě se odpoutává od rodiny, rodina je tu však pořád pro

něj (uspokojuje jeho potřebu bezpečí)

-s věkem dospívajícímu narůstají povinnosti, ale ne práva

-vztah k rodičům podle Freuda=identifikace s mužskou a ženskou rolí -> preference rodiče

stejného pohlaví

Komunikace

-dospívající rádi komunikují; v jejich komunikaci existují určitá pravidla a řád, velký důraz

kladou na vztahy

-důležité jsou pro ně telefonické rozhovory

-používají komunikační systémy odlišné od dospělých, slangové a hrubší výrazy, jsou hluční

(buď se hlasitě smějí nebo hulákají)

Mezníky pubescence podle Langmeiera

1. rozpory mezi fyzickou a sociální zralostí

2. rozpor mezi sociální rolí a sociálním statusem

3. rozpor mezi hodnotami mladší a straší generace

4. rozpor mezi hodnotami rodiny a vnější společnosti