Gabriel

Děkuji...děkuji za vše v roce 2021. Je poslední den v roce a rekapituluji. Přijímám vše, co přišlo, pouštím slzy za ty, co odešli. V tomto roce bylo moc důležité najít své místo a „nesdílet“. Protože jsem nechtěl být tolik ovlivněn myšlenkami a činy jiných lidí...a jen díky tomu jsem si mohl zapisovat svůj vývoj:

• Lidé jsou krásní v rozmanitosti.

• Žít. Ne proto, že se to „má“.

• Můj minulý život? To jsou mé podmínky. Můj budoucí život? To jsou mé činy.

• Jak obrovský význam dávají lidé životu…, tedy období od narození po umírání. Ale život je narození, umírání a smrt, posmrtný stav a znovuzrození. Je nesmyslné utrácet energii jen na jedno napití bez ohledu na následky.

• Jako lidé máme pohromadě suroviny k osvícení: vědomí, inteligenci, cit.

• Pokud se bolest dotkne strachu, rozezvučí lítost. Pokud se však bolesti dotkne láska, rozezní soucit.

• Všechno, naše činy obzvlášť, je propojené.

• Každé naše rozhodnutí i čin má vliv na ostatní, i naše budoucí životy a stezky k osvícení.

• Myšlenka se proměňuje ve slovo, slovo zrodí skutek, skutek se vyvine ve zvyk a zvyk určí osobnost. Tak pak přemýšlí. Člověk se může změnit…

• Nezáleží na tom, jaký máme osud, ale jak si ho vykládáme.

• Ježíš byl buddhistický žid.

• Důležitější než osobnost je vědomí.

• Někteří lidé si myslí, že když přečtou slova, gesta…, že znají dotyčného člověka. Možná poznají jeho osobnost, ale ne VĚDOMÍ a DUŠI.

• Každý můj čin ať vytvoří klíče do ráje pro všechny bytosti – takové, aby mohli odemknout svůj vlastní zámek.

• Spojení duší je jako sestavení člověka. Jeden je mysl, druhý je srdce, další vědomí, poznání, zkušenost…

• Šlechtici hledají sílu v rodokmenu, šlechetní v reinkarnace-kmenu.

• Kdo nezabrání zlu, nechává mu otevřené dveře.

• Náboženství lidi rozděluje, věda spojuje.

• Pokud je člověk oPRAVDOvý, mluví PRAVDIvě, život je oPRAVDU krásný.

• Přijímám život. Nikoli přelud v labyrintu.

• Překonat generacemi předávané člověčenství a přijít k jádru lidství až k jeho božské podstatě.

• Nejsem příčinou ani následkem. Prostě JSEM.

• Na osud se nečeká, osud se dosahuje.

• Přijímám „karmu“ - ať už jako hmotné bohatství, tak i ve formě úkolu, co mám učinit.

• Svět je kulatý, život se točí v kruhu. V okamžiku smrti se dostaneme na začátek.

• Chudí lidé mají sny a plní se těm, kteří věří.

• Mohu ztratit to, co nejsem, abych byl tím, kdo jsem.

• Uzdravený a po transformaci srdce i mysli mohu sloužit jiným.

• Osobnost já se rozpouští v Božím Já.

• Nemohu se zamilovat do osobnosti – i ta je pomíjivá. Je to jako milovat oblečení (duše) na člověku.

• Žijeme na planetě Zemi, přesto každý v jiném světě.

• Člověk by Boží duši neunesl, proto je rozdělena do několika částí: mysli, srdce, smyslů...stejně, jako by neunesl náboženství/božství – i to je rozděleno do židovství, křesťanství, animismu, hinduismu, taoismu…

• Víc se soustředím na jevy v nitru, než na ty vně.

• Pravdu vidíme jen srdcem=proto mysl nemůže rozhodnout o dobru a zlu.

• Požehnání chodí přestrojené za životní dramata.

• Gravitace=přitahování cílem (nikoli poháněné minulostí).

• Kdo nás stvořil? A kdo stvořil Stvořitele? A kdo stvořil stvořitele Stvořitele? Co když Bůh není obrovský, ale úplně malinký – jen záměr.

• Pokud klademe otázky, přicházejí nové myšlenky a nápady.

• Čím jednodušší život (méně věcí), tím lehčí bytí (méně starostí).

• Nebesa nepotřebují sluch ani zrak. Tlumí své smysly v meditaci.

• Smrt spojí to, co život rozdělil.

• Nejlepší rozhodnutí v životě byla ta, která mi umožnila být více sám sebou.

• Posel potřebuje poselství, ale poselství nepotřebuje posla.

• Musíme zemřít...to jediné dá našemu životu smysl.

• Mé tělo je chrám. Nedegraduji ho na návnadu (k ukojení chtíče povrchnosti).

• Ježíš z chrámu vyházel obchodníky.

• Ježíše nezajímaly zákony člověka – proto šel na kříž se vztyčenou hlavou.

• Uvědomění si toho, že semínko již není kořen...ale změnit buňky pro rozkvět.

• Zastavit se a tvořit osud…

• Pokud běžíš, zastav se, proud Tě dožene.

• V životě člověka jsou chvíle, kdy potřebuje být sám (studovat, kontemplovat). V bytí mé duše je toto pozemský život. Teprve po jeho ukončení splynu a budu sdílet.

• Svět uvnitř mohu objevit, svět venku nikoliv.

• Přítomnost je tvořena tím, co se teprve stane.

• Mám tak hluboký vnitřní život, že mi nepřijde tak důležitý ten vnější.

• Život má velmi důležitou vlastnost. Umí se dát do harmonie.

• Nic mě nedokáže naplnit tak, jako TICHO.

• Život je ticho. Osud je hluk.

• Je doba pravdy. Není již skryta. Jen se lidé před ní skrývají a snaží se jí překrýt.

• Do jeskyně svého nitra pro poklady.

• Láska spojuje.

• Pohni myslí, pohni páteří (osudu).

• Vše živé se řídí zákonem tvaru, ve kterém je.

• Příteli, odleť do svého světa, kam já nemůžu a řekni mi, co vidíš, jak je tam. Rád to budu sdílet a poučím se.

• Pokud si půjčíš něčí boty, tak Ti nesedí. Je to připomínka toho, že Ti nepatří. Stejně to mám s tělem a osobností – jsou půjčené.

• Láska a soucit je střed světa.

• Vidět štěstí v každém okamžiku.

• Osud není dost výstižné slovo pro ŽIVOT.

• ANO pravdě. Už nikdy tiché mlčení pro LEŽ.

• Podívám-li se do minulosti, vidím, že mám jiné smysly.

• Neztratím nic, co nemám. Nemohu ztratit ani sám sebe, když se daruji – oddám (Bohu).

• Růže kopretinou zvána, jako růže stejně vonět bude.