vývoj předškoláka
15. VÝVOJ V PŘEDŠKOLNÍM VĚKU
Předškolní období
=od 3/4 do 6/7 let
-v předškolním věku se dítě začíná vymaňovat z vlivu rodiny, začínají pro něj být důležití
vrstevníci a kamarádi
Motorický vývoj
-v období od čtyř do pěti let dítě dobře běhá; dokáže seběhnout ze schodů
-dítě dokáže déle stát (i na jedné noze); seskočí z nižší lavičky
-dítě hází míčem stejně dobře jako dospělý
-jemná motorika:
-v pátém roce dítě napodobí kresbu čtverce a v 6. roce i kresbu trojúhelníku
-vývoj kresby člověka: zpočátku dítě kreslí „hlavonožce“; teprve v 5. roce dítě nakreslí
hlavu, trup, ruce a nohy, i ústa, oči a nos; v 6. roce dítě rozšíří kresbu o prsty na rukou
-dítě se svléká i obléká samo, samo se i obouvá, naučí se vázat tkaničku, čistí si zuby atd.
Kognitivní vývoj podle Piageta
-úroveň názorového (intuitivního) myšlení (do 6 let) -> dítě postupně začíná zobecňovat
pojmy; používání pojmů je vázáno na činnosti dítěte, které umí nebo zná
-typické znaky v myšlení předškolního dítěte:
1. egocentrismus
-dítě ulpívá na svém subjektivním pohledu na svět
2. fenomenismus
-důraz je kladen na určitou podobu okolního světa -> dítě je fixováno na určitý
konkrétní obraz reality, který nemůže ve svých úvahách opustit (dítě např. nechápe, že
velryba není ryba, ale savec)
-objevuje se i prezentismus=dítě je přesvědčeno, že všechno se děje „teď“
3. antropomorfismus
=personifikace věcí -> např. „hrníčky zlobí“, „stůl mě uhodil“ apod.
4. magismus
-dítě si mění fakta podle svého přání, zapojuje fantazii, věří v „nadpřirozené“ bytosti
5. arteficialismus
-dítě přemýšlí o svém pohledu na svět -> vysvětluje si vznik světa tím, že ho „někdo
udělal“
6. absolutismus
-dítě je přesvědčeno, že každé poznání musí mít definitivní platnost -> dítě nechápe
relativitu výroků dospělých
-první informace pro dítě platí, všechny ostatní odmítá
-myšlení předškolních dětí je útržkovité, nezralé a nepropojené -> dítě myslí na to, co je pro
něj zrovna aktuální a důležité
Vývoj řeči
-dítě začíná používat gramatická pravidla, vyjadřuje se v souvětích
-dítě rádo mluví (povídá si i samo pro sebe), učí se říkanky a písničky
-dítě zná své jméno
-řeč má i regulační funkci=>dítě vede řeč „samo k sobě“ a tím reguluje své chování
-řeč má důležitou funkci expresivní=vyjádření citu k druhému člověku
Socializace
-dítě začíná opouštět rodinu a navazuje vztahy s dalšími lidmi
-dítě si vybírá, s kým si chce hrát a s kým ne -> volí si kamaráda podle stejných zájmů,
preferuje osoby stejného pohlaví
-dítě se orientuje i podle zevnějšku ostatních dětí, důležité je i vlastnictví nějaké atraktivní
věci (hračka nebo zvíře)
-přednost získávají přátelské a nekonfliktní děti
-rozvoj spolupráce a soutěživosti; děti se začínají prosazovat ve skupině
-rodiče jsou pro dítě vzorem, se kterým se identifikují
-velký je význam hry předškolního dítěte -> období předškoláka se někdy označuje jako
„období hry“ – vztahy s vrstevníky jsou zaměřeny na společnou hru; hrou se rozvíjí určité
kompetence dítěte; hra má i psychoterapeutický význam (např. dítě si může odžít určité
emoce, řešit určitý problém apod.)
-důležité jsou asociační hry => děti si hrají společně, poskytují si materiál a kooperativní
hry => děti si rozdělují role pro spolupráci
-při hře ve skupině děti zaujímají různé role, některé děti mají tendenci vést, jiné se podřizují
-děti si již uvědomují rozdíly mezi pohlavími, ve hře mají tendenci hrát roli stejného pohlaví
jako jsou ony samy
Nástup do školy
-představuje velkou změnu a značnou zátěž, zvláště pro dítě, které nechodilo do mateřské
školy
-doporučuje se, aby dítě navštěvovalo mateřskou školu alespoň 1 rok před začátkem školní
docházky
-v první třídě by se měly střídat různé činnosti, měla by se využívat hra a výklad by měl
být krátký (děti ještě neudrží pozornost)
-v prvních měsících prvního roku školní docházky se dítě může ještě vrátit do mateřské školy
nebo může být přeřazeno do zvláštní školy nebo vyrovnávací či přípravné třídy
-počáteční neúspěchy ve škole mohou mít na dítě vliv po celý život
-úspěch a neúspěch mají vliv na postavení dítěte ve společnosti dospělých i vrstevníků a na
jeho vztah k druhým lidem
-problémy v adaptaci na školu se projevují i v rodině -> např. dítě je často nemocné –
onemocnění může být chronické (může souviset s nechutí dítěte chodit do školy)
Předpoklady pro školní docházku
-děti dovrší nejpozději do 1. září školního roku věku 6 let, na žádost rodičů může být přijato
dítě, kterému bude 6 let mezi 1. zářím a 31. prosincem, rodiče mohou podat i žádost na
odklad začátku školní docházky o 1 rok
-pro učitele může vzniknout náročná situace, když má ve třídě různě staré děti – pěti-, šestia
sedmi-leté
-při nástupu do školy je třeba u dítěte sledovat školní zralost a školní připravenost
Školní zralost
1. tělesná zralost
-dítě musí mít určitou tělesnou konstituci, nesmí být rychle unavitelné aj.
-v minulosti byla používána tzv. „filipínská míra“ = dítě si muselo pravou rukou nataženou
přes hlavu dosáhnout na levé ucho
2. zralost centrální nervové soustavy
-ovlivňuje odolnost dítěte vůči zátěži, emoční stabilita je dána zralostí CNS, reakce dítěte
jsou závislé na jeho zralosti, zralé dítě se dokáže dobře soustředit, déle pracovat, rychle
chápe
-nezralé děti mohou trpět vývojovými poruchami řeči + problémy zrakovými a sluchovými
-poruchy, které mohou u dítěte nastat:
a)zrak: -oblast vizuální diferenciace=jak dítě rozeznává podobné obrázky nebo
podobná písmena (např. nerozlišování písmen
b a d, f a t apod.)
-oblast vizuální integrace=schopnost dítěte vnímat komplexně a neulpívat
na jednom detailu nebo celkovém pohledu ->
nejprve dítě chápe obraz jako soubor detailů, které
jsou v nějakém vztahu, později ho dokáže chápat
jako celek, který se skládá z jednotlivých částí
-zralost očních pohybů -> u nezralých dětí=nekoordinované a nepravidelné
pohyby očí=>dítě nedokáže diferencovat pohyb
ruky aj.
b)sluch: -sluchová diferenciace -> nezralé děti nejsou schopny rozlišovat jednotlivé
hlásky
-dítě musí mít určité předpoklady sluchové zralosti při
nástupu do školy (důležitá např. pro čtení)
c)koordinace obou mozkových hemisfér: -je důležitá pro koordinaci činností
-závisí na tom, zda obě hemisféry zrají
rovnoměrně (např. u chlapců zpravidla dříve
dozrává pravá hemisféra)
3. kognitivní zralost
-dítě by mělo začít svět chápat realisticky
-dítě začíná logicky myslet (jen na konkrétních činnostech) -> má rozvinuté konkrétní
logické myšlenkové operace
-při dostatečné zralosti CNS by dítě mělo být schopno činnosti analyticko-syntetické
(odlišit část od celku a celek od části)
4. emoční, motivační a sociální zralost
-emoční zralost=dítě by mělo mít přiměřenou kontrolu citů a impulsů, mělo by být
schopno odložit splnění svých přání na pozdější dobu
-motivační zralost=dítě by mělo být schopné dokončit i ty úkoly, které pro něj nejsou
zajímavé, mělo by být schopno spolupráce se spolužáky apod.
-sociální zralost=dítě by mělo být méně závislé na rodině, aby bylo schopno vykonávat
určitou činnost i bez opory rodiny, mělo by se adaptovat na nové
prostředí a vybudovat si určitou pozici mezi vrstevníky
Školní připravenost
=určité kompetence dítěte pro školní vzdělávání získané na základě určité zkušenosti
1)pochopení hodnoty a smyslu školního vzdělání
-to mají za úkol u dítěte zajistit rodiče
-sociokulturní handicap=dítě je vychováváno v rodině než je běžné v majoritní
společnosti=>není pro školní docházku tak připraveno jako dítě z běžné rodiny (to je
problém např. romských dětí)
2)sociální připravenost
-dítě by mělo zvládnout roli žáka, přizpůsobit se normám a začlenit se do kolektivu